Tělovýchova, házená a sport v Tymákově

 

Organizovaná tělovýchova má v obci dlouholetou tradici, v roce 2004 oslavila kulatých 100 let. Počátky sportu v Tymákově tak datujeme k roku 1904, kdy ještě za Rakouska-Uherska vznikla Dělnická tělovýchovná jednota (dále DTJ). Roku 1907 následoval další spolek s tělocvičným zaměřením, Sokol.

Zprvu pod hlavičkou DTJ, dnes právě pod křídly Sokola, funguje od roku 1919 nejvýraznější sportovní odvětví v obci – národní házená. Ta vznikla roku 1905, původně jako kolektivní míčová hra pro ženy. Prvním týmem hrajícím v Tymákově bylo ale v roce 1919 družstvo žáků ve složení: brankář Jaroslav Hrdlička, obránci Ladislav Nálevka, František Synek, František Kozlík, útočníci Vojtěch Bláha, Václav a Josef Keslovi a další. Protože v obci nebylo hřiště, hrálo se na loukách, které dnes už zakryla zástavba, přibližně asi domy č. p. 122 a 222.

V roce 1922 byl při DTJ založen oddíl Skautů a později i divadelní spolek, který z výnosů pomohl částečně financovat nákup cvičebního nářadí. Protože se ale DTJ potýkalo s nedostatkem financí i nadále, byl až roku 1924 ustaven lehkoatletický oddíl, kam spadala i házená (hráči ovšem museli slíbit, že nebudou žádat žádných peněz). Mistrovské soutěže pak začala hrát družstva žáků, dorostenců a mužů. V roce 1927/28 se po změně pravidel hrálo místo devíti v sedmi hráčích jako dnes, střídání ovšem nebylo povoleno ani za zraněného. Nejlépe si v této době vedl tým mužů, který i přes velkou konkurenci na Plzeňsku získal v sezoně 1931/32 titul mistra III. kraje DTJ.

Obě tělocvičné jednoty (Sokol i DTJ) v období první republiky pořádaly také různá veřejná cvičení pod širým nebem (např. na zakoupených cvičištích) a v tělocvičnách (sálech pohostinství). Konkurenčním bojem o cvičence tak přispívaly k rozvoji tělovýchovy v obci. Například mezi lety 1929 – 1935 fungoval pod názvem SK Meteor Tymákov i tým fotbalový, s hřištěm

u Cháchova.

Za 2. světové války byla po zřízení Protektorátu Čechy a Morava činnost všech spolků omezována, v dubnu 1941 byl pak Sokol úplně zakázán a v DTJ se mohlo cvičit jen pod dozorem nově zřízeného Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. DTJ v té době nabídla bývalým Sokolům zapůjčení sálu i nářadí, aby mohli ve cvičení pokračovat. Házená se i přes nacistický útlak hrála dál a pokračovala ve svém rozvoji. Sport pomáhal lidem zapomenout na útrapy a těžkosti doby. Na hřišti v Tymákově se pravidelně scházelo po dvou družstvech mužů i dorostenců a jedno družstvo žáků. V sezoně 1941/42 přibyl ještě tým dorostenek. V této době se muži probojovali do Západočeské ligy DTJ a dorostenci skončili v roce 1944 na 3. místě svazového mistrovství DTJ. Hojné byly i návštěvy fanoušků, protože hřiště bylo jedním z mála míst, kde se mohli občané sejít a bezpečně si popovídat.

Po skončení války došlo ke sloučení tělovýchovných organizací a na XI. Všeobecný slet už obě organizace odjížděly společně (DTJ měla za sebou 45let činnosti a Sokol 42). Sjednocování bylo řízeno Státním výborem pro tělovýchovu a probíhalo velmi pomalu. Až roku 1957 byl ustaven Československý svaz tělesné výchovy a sportu (dále ČSTV), který byl jedinou organizací slučující všechna odvětví tělovýchovy a sportu v Československu.

Pod hlavičkou ČSTV v Tymákově postupně fungovalo cvičení a gymnastika (naši zástupci se pravidelně účastnili hromadných veřejných tělocvičných vystoupení – Spartakiád), oddíl národní házené, hokejový oddíl (1949 – 1955 pod názvem Rozmetadlo Tymákov, jeho vcelku úspěšné působení ukončila velká finanční náročnost sportu), oddíl stolního tenisu (od r. 1955), šachový oddíl (od r. 1969), jezdecký oddíl a divadelní kroužek. Následkem celospolečenských změn po roce 1989 ale mnoho oddílů svoji činnost postupně ukončilo.

Během majetkových vyrovnání po pádu komunistického režimu připadl všechen sportovní majetek (hřiště s budovou šaten a hostincem, nářadí v sále kulturního domu) do vlastnictví znovuobnovené České obce sokolské (dále ČOS), konkrétně ČOS Plzeň 1. Ta majetek ve snaze opět rozšířit svoji činnost a členskou základnu nabídla místní jednotě, pokud se opět vrátí pod „sokolská křídla“. 8. prosince 1993 tak byla „znovuzaložena“ Tělocvičná Jednota Sokol Tymákov, která majetek spravuje a v současnosti pod její hlavičkou funguje oddíl všestrannosti a oddíl národní házené. Zatím poslední změnou, která se nesmazatelně zapsala do historie sportu u nás, je změna povrchu hřiště v sezoně 2008/2009, která se uskutečnila s velkou pomocí obce, sponzorů, dárců a fanoušků. Antuku (lupek) vystřídal umělý povrch (tráva).

Každý rok zde oddíl národní házené TJ Sokol Tymákov pořádá nespočet mistrovských zápasů a turnajů. Postupně se zde hrálo také několik memoriálů k uctění památky členů oddílu: roku 1931 to byl memoriál Františka Kokošky, od roku 1960 až do konce 80. let oddíl pořádal memoriály Jaroslava Hrdličky a Ladislava Nálevky. Mezi lety 1964 – 67 se uskutečnil memoriál a Jaroslava Nového a od roku 1982 až do současnosti se hraje memoriál Vojtěcha Bláhy. Ženský memoriál Vlastimila Šmolíka se trvaleji zavést nepodařilo.

Dnes na skromnější házenkářské úspěchy předválečné a válečné, kdy se tento, dnes již pouze ryze český sport rozvíjel, navazuje mnoho skvělých výsledků ve druhé polovině 20. století i v současnosti. První zlato z celorepublikových klání přivezli v sezoně 1969/70 starší žáci z mistrovství ČSSR v Miroslavi. Tím začali éru úspěchů, která trvá dodnes. Muži dosáhli největšího vítězství v roce 2015, kdy vyhráli I. ligu a stali se mistry ČR. Ženy získaly poprvé titul mistryň České republiky v roce 2008. V letošní sezoně 2018/2019 se staly nejlepším družstvem žen již po páté v řadě (titulů mají celkem osm).

 

Velká a úspěšná základna mládeže i dospělých, dlouhý výčet úspěchů a nadvláda v kategorii žen v posledních letech dokazuje, že se Tymákov skutečně načas stal „hlavním městem národní házené“.